Dáma s psíkem / Lady with the doggy

To jsem tak jednou seděla na staré plechové střeše a nechala se unášet jejím stářím, krásným oprýskaným plechem a dírami v něm a bylo to tam. Ze střechy na mě koukala namyšlená dámička se svým psíkem. Dáma s psíkem je tak trošku nadsázka. Hraní si na něco, na někoho, čím ta paní na obraze chce být, cítí se být, ale zdaleka není. Je to pouze namyšlená osůbka, která  jen "dělá dámičku", ale s paní s velkým D nemá vůbec nic společného.  

Taky mě baví lidské a zvířecí povahy. Lidé si vesměs hledají psy, kteří jsou jim podobní. Vizuálně i charakterem. Takže, pokud máte náladu, můžeme si zahrát na "načesanou dámičku" s malým psíkem, takovým tím uhlazeným smetáčkem s dlouhými chlupy, který vedle ní poslušně cupitá na vodítku, aby dostal pamlsek. Ale dnes se rozhodl, že to bude jinak. A jak? To už nechám na vás.

So once I was sitting on an old tinny roof and let myself be carried away by its age, by beautiful chipped tin and holes in it and there it was. A conceited lady with her dog was looking at me from the roof. Lady with the dog is a bit of an exaggeration. Although she feels like a lady, she is far from being one. It is all an act. She is just a phony person who is "doing the lady thing", but has nothing to do with the Lady.

I also enjoy human and animal characters. So, if you feel like it, we can play with our fantasy on an arrogant „lady“  with a little dog with long hairs, you know that kind of broom, who obediently scurries on the leash next to her to get a treat. But today he decided it would be different. And how? I'll leave that up to you.